Časté dotazy

Systém s certifikovanými a značkovými komponenty má obvykle výrobcem deklarovanou minimální životnost 25 let. Záruční doby na jednotlivé komponenty mohou být 5 až 15 let. Fotovoltaické panely však ročně ztrácejí účinnost o cca 0,80%. Po 10 letech by ale jejich účinnost neměla klesnout pod 90% a po 25 letech pod 80%. Vlastní životnost elektrárny se počítá až na 30 let a možná o více. Nejvíce záleží na kvalitě použitých komponentů a typu měniče a panelů.

Fotovoltaický systém na jeden instalovaný 1 kWp a obnáší investici okolo 29tis. až 37tis. Kč (cena závisí na provedení). Systém 1kWp vyrobí za rok okolo 950-1100 kWh (0,95-1,1MWp) elektrické energie, kterou lze spotřebovat a tím ušetřit v nákupu elektrické energie.

Návratnost investice se pohybuje okolo 10 let. Záleží však na okolnostech jako je vaše cena a budoucí růst ceny kupované energie ze sítě a na tom, kolik ze své vyrobené energie si dokážete spotřebovat. Návratnost vaší investice si můžete spočítat na naší SOLÁRNÍ KALKULAČCE

Životnost fotovoltaického systému je v případě kvalitních panelů garantována na 25 let.

Pro čerpání dotace Nová zelená úsporám pro rodinné domy by jsme měli dodržet dvě hlavní kritéria. 1) elektrárna musí být o maximálním nominálním výkonu 10kWp (cca 30 panelů) 2) neměli by jsme nominálním výkonem elektrárny překročit Vaší roční spotřebu el. Energie. To znamená, že jestli jste v posledních letech měli roční spotřebu el. energie okolo 5MW, můžeme instalovat elektrárnu o maximálním výkonu 5kWp.

Výkon fotovoltaického systému pro vlastní spotřebu se dimenzuje vždy individuálně dle rozměrů střechy, možností Vašich financí, možností distribuční sítě a Vaší roční spotřebou el. energie. Pokud nebudou žádné větší překážky u těchto uvedených faktorů, můžete si dát na střechu třeba solární elektrárnu o výkonu 30 kWp. Pro rodinné domy jsou však nejběžnější instalace o výkonech v rozmezí 3-10 kWp.

Ne, není zapotřebí. Koncem roku 2009 byl vydán ministerstvem pro místné rozvoj metodický pokyn ohledně FVE elektráren instalovaných na střeše rodinných domů. Pokud nedojde k zásahu do nosných konstrukcí, nepodléhá stavba územnímu řízení ani stavebnímu povolení.

Živnostenský list není ani Licence není od 1.1.2016 nutná pro provozování FVE do 10 kWp. U FVE nad 10kWp je nutná Licence ERÚ.Proces získání licence provádíme pro naše klienty zdarma, v rámci investice FVE.

Wp nebo kWp: Watt peak, kilowatt peak je je měrnou jednotkou výkonu solárních panelů. Slovo peak znamená vrchol nebo šička a udává tedy špičkový výkon elektrárny za slunečného počasí. Kilo znamená tisícinásobek: 1000W = 1kW. 1000kW = 1MW tedy 1 megawatt a v těchto jednotkách se počítá váš roční odběr el. energie a případně váš roční výkon solární elektrárny. kWh-kilowatt hodina je měrnou jednotkou skutečného hodinového výkonu/výroby.

Je to o preferencích. I neznámé značky panelů a komponentů, pokud mají alespoň základní evropské certifikace budou pravděpodobně dobře fungovat. Samozřejmě zvuk dražších značek je určitou garancí stability a delší životnosti. Pokud budete preferovat rychlou návratnost investice, zakoupíte si asi levnější no-name variantu, která však může mít kratší životnost nebo jiné neduhy, což se na některých dříve realizovaných projektech již ukazuje. Pokud jste tedy příznivcem stability a jistoty po celou dobu provozu, sáhnete pro mírně dražším provedení. V tomto kontextu je potřeba si uvědomit, že budete mít systém minimálně čtvrtstoletí na střeše. Z tohoto hlediska je lepší preferovat zavedené a známé značky.

Fotovoltaika i v našich klimatických podmínkách a za stávajících pořizovacích a výkupních cen je vhodným a výhodným způsobem výroby elektrické energie.

Obecně lze říci, že 1 kWh instalovaného výkonu vyrobí za rok 1000 kWh elektrické energie. Adekvátně například FVE o výkonu 5 kWp vyrobí 5000 kWh a to na území celé ČR. Pokud tedy není Vaše střecha stíněna profilem okolního terénu, stromy, okolními budovami, anténami podobně můžete počítat s výše uvedenou hodnotou.

Rámy fotovoltaických panelů jsou z hliníku nebo duralu, ze strany fotovoltaických článků je sklo o síle 4mm. Díky tomu, že panel je umístěn šikmo, rozkládá se síla dopadajících krup na složku svislou a vodorovnou, sklo tedy vydrží více než kdyby bylo vodorovně. Kroupy o průměru 30-40 mm by měly panely vydržet bez poškození, záleží však vždy na rychlosti a úhlu a dopadu na panel. Každopádně doporučujeme FVE pojistit.

Ideální podmínky pro výrobu elektřiny jsou při přímém slunečním záření při bezmračné obloze. Při polojasnu klesá výnos přibližně na 35% a při zatažené obloze na 10%

Prach - Solární panely jsou odolné proti povětrnostním vlivům a mají určitou samočisticí schopnost. Panely jsou omývány deštěm. Pokud neprší lze panely kdykoli omýt vodou např. zahradní hadicí nebo si lze objednat i specializované čištění.

Sníh - V případě sněhové pokrývky je vhodné sníh ometat, v opačném případě jsou panely zakryty a neprodukují žádnou energii. Pokud je však ometání sněhu příliš komplikované nebo nemožné, způsobí tato situace určitou menší ztrátu ve výrobě. Sníh z panelů však sám většinou sjede a led roztaje, protože panely se při slunečním záření mírně zahřívají.

Způsobů uchycení panelů na střechu je více v závislosti na typu střechy

1. Sedlová střecha s taškami
   Na prvním obrázku je vidět solární panel uchycený na konstrukci s hákem ke střeše
   
   
   
   Na druhém obrázku je vidět pohled z boku na způsob uchycení. Modrou barvou a čísli 1 a 2 jsou označeny dvě STŘEŠNÍ TAŠKY. Taška č. 1 se nadzvedne a vzniknutým otvorem prostupuje HÁK, který se přivrtává do nosného trámu vaší střechy. Oranžovou barvou je označena KONSTRUKCE přichycená háky do které se následně přichytnou SOLÁRNÍ PANELY označené zeleně.
   
   
   
2. Sedová střecha s plechem a eternitem
   Střechy z plechu mívají z pravidla tzv. falcy, na které se konstrukce uchytává. Střechy z eternitu bývají obecně nejproblémovější typy střešní krytiny pro instalaci FVE. Eternit, jak známo náchylný k praskání, se totiž musí provrtat pro uchycení konstrukce. Díry se následně zaizolují gumovou podložkou proti protékající vodě. Konstrukční sytém je obdobný jako u sedlové střechy s taškami.
3. Plochá střecha s PVC folií
   K uložení solárních panelů na plochou střechu s folií používáme speciální vany Censole+ Renusol, které se vhodně rozmístí na střechu a podle potřeby zatíží. Vany se ke střeše nepřivrtávají, ale pouze zatěžují.
   
   
   
4. Plochá střecha s pevným povrchem
   Pro ploché střechy s různými typy pevného povrchu využíváme obdobnou konstrukci jako u sedlové střechy s rozdílem, že se konstrukce navrtá do betonových sloupků které sami o sobě slouží jako zátěž. Tato konstrukce se nepřivrtává ke střeše, pouze na ní leží.
   
   
   

Úvodní žádosti, povolení včetně připojení FVE k síti a vyřízení dotace Nová zelená úsporám zařídíme za Vás v ceně instalace. Další administrativa u FVE do 10 kW už není. U větších FVE nad 10 kW - tedy už ne pro rodinné domy- je povinnost výkaznictví pomocí internetu do státního systému Obchodníka trhu s elektřinou tzv. CS OTE. Zaregistrování do tohoto systému je trošku uživatelsky nepříjemné, protože systém je více technický, než přívětivý, ale každá dobrá dodavatelská společnost by měla umět klientovi opět automaticky nabídnout případnou odbornou pomoc, manuály a v krajním případě i osobní konzultace. Celý systém výkaznictví lze majiteli FVE nabídnout i formou služby zapisování. Dodávkou a instalací přístroje umíme všem provozovatelům FVE nabídnout výrazné ulehčení a to již od 99,- Kč měsíčně. Popis tohoto systému naleznete ZDE. Konzultace s tímto systémem poskytujeme zdarma. Kontaktujte nás s dalšími dotazy na kontakty

V případě společného podpisu smlouvy o dílo, za Vás začneme vyřizovat veškerou administrativu spojenou s udělením dotace Nová zelená úsporám. Ve chvíli kdy Vám přijde akceptační dopis o udělení dotace, s Vámi domluvíme vhodný termín instalace. Samotná instalace panelů na střechu trvá jeden až dva pracovní dny. Následně domluvíme i termín s naším elektrikářem, který vám vše zapojí a napíše revizní zprávu s kulatým razítkem. V tento moment požádáme vašeho distributora o připojení a můžete vyrábět.

Fotovoltaické panely se rozdělují podle technologie výroby článků na monokrystalické, polykrystalické a tenkovrstvé (amorfní). Panely lze rozdělit také podle výkonu. Vyrábějí se panely o nominálních výkonech 10Wp až 335Wp. Nejběžnější typy používané na instalace v našich zeměpisných šířkách je panel mono či polykrystalický s výkonem 285-335 Wp. Rozdíl mezi polykrystalickými a monokrystalickými panely je v technologii zpracování slunečních paprsků, kdy monokrystalické panely mají vyšší účinnost při umístění na čistý jih a polykrystalické umí lépe sbírat rozptýlené světlo. Rozdíly v účinnosti jsou však v řádu procent.

Otáčecí zařízení se nazývá trackery a vyrábí je celá řada firem v různých provedeních. Údaje výrobců trackerů počítají se zvýšením výkonu fotovoltaického systému až o 35%. Je však nutné počítat se spotřebou energie na pohyb natáčení, s náklady na údržbu, opravy a také s možností negativního vlivu povětrnostních podmínek a to během celých 25-30let provozu. Obecně se dá říci, že se trackery v našich zeměpisných šířkách příliš nevyplatí.

Orientace fotovoltaických panelů na RD by měla být ideálně přímo na jih, se sklonem okolo 25-38°. Při orientaci v rozsahu jihovýchod až jihozápad jsou ztráty výkonu v jednotkách procent ( přibližně 5-8% ). U střech s orientací východ-západ nasazujeme s úspěchem panely amorfní v kombinaci s transformátorovým měničem. Jeho mírně vyšší ztráty (o 2-4% oproti beztranformátorovým měničům) lehce nahradí vyšší mírně vyšší zisk tenkovrstvých-amorfních panelů. Panely lze navíc orientovat i vodorovně= naležato při ztrátě cca 10%. Pokud máte však vybranou plochu pro solární elektrárnu vyloženě na sever, severovýchod nebo severozápad bylo by lepší uvažovat o jiném, vhodnějším umístění.

Fotovoltaické panely lze umísťovat různými způsoby a to jak na střeše, tak na fasádě, balkónech, markýzách, zimních zahradách, garážích apod. Nejlepší je osobní návštěva našeho technika a konzultace na místě.

Každý fotovoltaický systém se skládá:

1. solární panely – počet panelů rozhoduje o celkovém výkonu elektrárny
2. měnič – měnič je zařízení které převede stejnosměrný proud z panelů do střídavého proudu kterým máte ve svém domě. Měnič můžete mít jednofázový nebo třífázový
3. Baterie – baterie si můžete pořídit pro akumulaci el. energie a využít ji i v době, kdy solární panely nevyrábí, např. v noci
4. Konstrukce – Konstrukce se vybírá individuálně podle typu střešní krytiny, sklonu atd.
5. Další součásti – Další součásti jsou fixní: jističe, elektroměry pro evidenci vyrobené a dodané elektřiny a zařízení zabezpečující ochranu proti úderu blesku nebo přepětí a kabeláž.

Ano, je to základní podmínka pro připojení elektrárny do rozvodné sítě. Pracovníci PDS (provozovatele distribuční soustavy) musí mít neomezený přístup k hlavnímu jističi pro případ odečtu a poruchy. Nové stavby již mají ve většině případů hlavní rozvodnou skříň veřejně dostupnou, u starších objektů je často nutné přemístit elektroměr PSD s hlavním jističem tak, aby byl přístupný z veřejné komunikace nebo po dohodě s PSD z fasády objektu. Tento zásah se provádí vlastním nákladem majitele objektu. Cena se pohybuje cca 5-15 tis. Kč, podle náročnosti. U PDS lze však vyjednat i výjimku, ale to je záležitost víceméně individuální a vždy záleží na konkrétním posouzení PDS.

Přípravy kotvení fv panelů a přípravy elektroinstalace FVE pro RD můžeme provést my nebo ve spolupráci s vaším projektantem a vaši elektro-firmou. Na toto téma je vhodná nezávazná schůzka s Vámi nebo s Vaším projektantem. Popřípadě zaslání PD - situace, pohledů a rozměrů a skladby střechy. Upozornění: solární stejnosměrné kabely si nechte dodat firmou, která solární problematice opravdu rozumí. Nejednou jsme nevhodné a draze instalované (rádoby solární) kabely museli vyměňovat.

Investice do systému s bateriemi je v posledních letech velkým trendem. Většina našich klientů volí tuto variantu. Proč? Bateriové systémy mají tu výhodu, že energii kterou vyrobíte ze solárních panelů, můžete uskladnit a využít i v momentě kdy slunce nesvítí, např. v noci čili celková efektivita zužitkování vlastní vyrobené energie se velmi zvedá.

Bateriové systémy obsahují různé typy baterií. Ty mohou být olověné, gelové, AGM, LiFePo, Li-ion a podobně. Samozřejmě cena baterií se také odvíjí od počtu jejich nabíjecích cyklů a zejména jejich kapacity. V levnějších nabídkách jsou obsaženy například baterie, které mají do 1800 cyklů a v těch dražších naleznete baterie s technologií LiFePo4 s 6000-8000 cykly. Rozdíly u solárních systémů mohou být až v řádů statisíců korun. Díky dotacím nová zelená úsporám však můžete čerpat až 155 000,- a tím velkou část ceny baterií pokrýt.

To je velmi častá a oprávněná otázka klientů. Na životnost baterií má vliv několik základních faktorů. Zejména je to počet nabíjecích cyklů, který Vám deklaroval výrobce baterie. Pokud má baterie například 5000 nabíjecích cyklů můžete jí nabíjet na příklad 1x denně a to 5000x tj. životnost cca 14 let. Na životnost má však také rozsah provozních teplot. Doporučujeme celoročně 0-30 stupňů. Baterie by měli být uskladněny na suchém nevlhkém místě kde v zimě nemrzne a v létě není příliš horko. Zároveň baterie nesmí přijít do styku s vodou. Ideálně doporučujeme technickou místnost ve vašem domě. Životnost počítejte obecně vždy trochu menší než vám tvrdí výrobce či obchodník.

Pokud rozumíte bateriím, způsobu zapojení, umíte nastavit bateriové řízení a máte k tomu všemu kvalifikaci, tak ano. V opačném případě to raději přenechejte odborníkům, než způsobíte podstatné škody, z nichž tou základní a první bude kompletní a nevratné zničení akumulátorů a zařízení měniče.

Zde je nasazení bateriového solárního systému na zvážení. Váš elektrokotel bude mít výkon, výrazně převažující kapacitu a reálnou možnost uvažovaných baterií, a to i v jejich nejsilnější a tím nejdražší verzi. Představte si pomyslně, že byste chtěli například elektro-kolo nebo elektro-auto *) pohánět baterií z mobilu. Ono to chvíli pojede, to ano, ale potom budete muset baterii nabíjet znovu a znovu a znovu. Jak dlouho Vám potom taková baterie vydrží, si asi umíte živě představit také. Proto je potřeba obecně u všech typů elektro-vytápění a bojlerů velmi pečlivě vážit nasazení bateriového systému a zejména způsoby jeho zapojení do elektrické rozvodné sítě objektu. *) přirovnání obsažené výše v textu je ilustrativní.

Instalace FVE panelů probíhá na střechu a další součásti jako jsou měnič a rozvaděč umísťujeme nejraději do garáže nebo do technické místnosti. Je to nejlépe nějak větraná místnost s dobrým přístupem a možností kontroly stavu zařízení. Velkost měniče je většinou u FVE pro RD cca š60 x v50 x 25cm a rozvaděče FVE š80 x v50 x20cm. Takže na stěně s dobrým přístupem potřebujeme cca max do 2m2 místa. Uchycení panelů je individuální a potřebujeme znát skladbu vaší střechy, umístění střešních prvků a orientaci stavby vůči světovým stranám. Potom umíme navrhnout vhodný systémový kotvící systém. Dá se říci, že na všechny typy střech máme kotvící systém.

Doba energetické návratnosti u většiny dnešních fotovoltaických panelů se pohybuje okolo 1-2 let. Vzhledem ke uvažované době provozu 25-30 let je to velmi přijatelná a ekologická hodnota.

Předně je třeba vzít v úvahu, že i po 25 letech budou FV panely stále funkční. I když jejich výkon bude oproti původnímu až o 20% nižší, budou mít stále mnoho aplikací a do "šrotu" mohou putovat klidně až za 40 let. Jednou ale jejich pouť přece jenom musí skončit. Všichni dovozci mají povinnost odvádět za panely recyklační poplatky (ale raději si ověřte zda tak činí, my ano), takže jejich následnou likvidaci budou muset tyto pověřené firmy řešit stejně, jako vám dnes díky těmto poplatkům musí zařídit likvidaci staré ledničky atd.